V královédvorské rodinÄ AntonÃnových se 24. bÅezna 1899 narodil chlapec Rudolf. V rodném mÄstÄ, na jehož poÄest si Rudolf AntonÃn zaÄne pozdÄji ÅÃkat Rudolf AntonÃn (tedy R. A.) Dvorský, vystudoval Å¡tÃhlý mladÃk nejprve obchodnà školu, ale hned poté, v roce 1919 se pÅestÄhoval do Prahy. Už bÄhem stÅedoÅ¡kolských studià se u nÄho staÄil projevit nesporný hudebnà talent, prvnà skladby zaÄal psát v 16 letech a byli to ostatnÄ právÄ ochotnÃci ze Dvora Králové, kteÅà na nÄj upozornili Eduarda Basse. Ten na jejich pÅÃmluvu dal R. A. Dvorskému Å¡anci v kabaretu Äervená sedma. A nelitoval.
HVÄZDA PADà VZHÅ®RU
V kabaretech JiÅÃho Äerveného a Karla HaÅ¡lera dvacátnÃk Dvorský na prahu dvacátých let záÅil stále jasnÄji, až v roce 1924 založil vlastnà orchestr The Melody Makers, který se stal souÄástà koloritu noÄnÃch podniků tehdejšà Prahy. PÄt let nato vznikajà Melody Boys, kteÅà se majà pozdÄji stát nejslavnÄjÅ¡Ãm taneÄnÃm orchestrem meziváleÄného Äeskoslovenska. Z noÄnÃch barů a kabaretů se spolu se svým zakladatelem a hlavnà tváÅà R. A. Dvorským pÅesouvajà do luxusnÃch hotelů a noblesnÃch kaváren naÅ¡eho hlavnÃho mÄsta, v létÄ pak na vyhlášené kolonády lázeÅských mÄst. Výjimkou nejsou ani zahraniÄnà angažmá. Svůj organizaÄnà talent zúroÄuje nejen pÅi vedenà vlastnÃho orchestru, ale zakládá i své hudebnà vydavatelstvÃ, pro které se mu podaÅà zÃskat dalšà prvotÅÃdnà hvÄzdy té doby: Voskovce, Wericha a Ježka.
HVÄZDA MEZI HVÄZDAMI
ZpÃval k jejich dobrodružstvÃm – OldÅichu Novému jako legendárnÃmu Kristiánovi, Vlastovi Burianovi v komedii U pokladny stál, ale i Zdence Sulanové ve filmu Madla zpÃvá EvropÄ. Vůbec poprvé se na plátnÄ objevil jako zpÃvajÃcà listonoÅ¡ ve snÃmku On a jeho sestra, v nÄmž záÅil Vlasta Burian po boku Anny Ondrákové. Valnou vÄtÅ¡inu snÃmků, z nichž R. A. Dvorský zvládl bÄhem tÅicátých let natoÄit vÃce než dvÄ desÃtky, vÅ¡ak nemilosrdné sÃto Äasu v pamÄti kinematografie neuchovalo a nechalo je zmizet mezi ostatnÃmi filmy té doby, jejichž kvalita byla ÅeknÄme promÄnlivá. To se týkalo i filmu Krb bez ohnÄ, kde Dvorský ztvárnil hlavnà roli. Byl to ten pÅÃpad, kdy propadli jak herec, tak i film jako takový.
HVÄZDA CHMURNÃHO NEBE
R. A. Dvorský se stal hvÄzdou prvnà kategorie, po nÞ Å¡Ãlely snad vÅ¡echny ženy té doby – pÅipomeÅme alespoÅ románek s Adinou Mandlovou, tehdejšà královnou filmového svÄta. Skoro by se zdálo, že život zpÄváka a skladatele, jehož hvÄzda vylétla z východoÄeského mÄsteÄka až na stÅÃbrná plátna a nejpÅednÄjšà Äeskoslovenské scény, bude podobný nÄkteré z filmových selanek té doby. Ale historie v srdci Evropy mÄla jÃt jinou cestou a s nà i lidské osudy. PÃÅ¡e se konec tÅicátých let a atmosféra v EvropÄ povážlivÄ houstne. V Praze se zaÄÃná Å¡eptat, že bude válka. Hudba swingujÃcÃch orchestrů ten Å¡epot sice poÅád jeÅ¡tÄ pÅehluÅ¡uje a v plyÅ¡ových kÅeslech luxusnÃch podniků se u sklenky na chmurnou atmosféru dá zapomenout, alespoÅ jen pro ten dneÅ¡nà den, ale události nabÃrajà spád. Z Äeskoslovenska se Å¡krtem pera stává Protektorát Äechy a Morava pod nadvládou nacistického NÄmecka. Smutný osud je pÅipraven nejen pro národ jako takový, ale i pro kulturu – jazzovou a swingovou hudbu nevyjÃmaje. „Jak je známo, jediný pÅÃspÄvek Spojených států ke svÄtovému kulturnÃmu dÄdictvà pÅedstavuje pouze zjazzovaná ÄernoÅ¡ská hudba, která vlastnÄ vůbec nestojà za pozornost,“ pÃÅ¡e ÅÃÅ¡ský ministr propagandy Josef Goebbels. R. A. Dvorský se s dobou potýkal, jak to jen Å¡lo, tÅeba koncertovánÃm v továrnÃch halách. PÅi jednom takovém vystoupenà v roce 1944 silnÄ nachladl, což fatálnÄ zhorÅ¡ilo jeho zdravotnà stav a pÅivolalo zpÄt tuberkulózu, z nÞ se už jednou vyléÄil. Dokázal to i podruhé, tentokrát to trvalo dva roky.
HVÄZDOU NAVŽDY
Poúnorový vývoj pÅinesl spolu s utahovánÃm Å¡roubů i strojenou radost a mnohdy i slavnosti se zpÄvem, ovÅ¡em elegance, lesk mikrofonů a swingové tóny se pÅi tom nevyžadovaly. R. A. Dvorský, v té dobÄ Äerstvý padesátnÃk, se jen tÄžko smiÅoval s novými poÅádky, znárodnÄnÃm svého nakladatelstvà a tÃm faktickým koncem kariéry. A vlastnÄ se s niÄÃm z toho nesmÃÅil. TÄžce ho zasáhlo pÅÃkré odsuzovánà vÅ¡eho, co souviselo s prvnà republikou, a jeÅ¡tÄ vÃc i smrt jediného syna Miroslava. Na pokraji sil se v roce 1950 pokusil o útÄk za hranice, byl ale pozdÄji zatÄen a na dva roky uvÄznÄn. Na sklonku života se jeÅ¡tÄ pokusil o návrat na podia, naposledy zazáÅil se skladbou Pohádka o konvalinkách, která se v roce 1967 stala nejprodávanÄjÅ¡Ãm gramohitem. Toho se vÅ¡ak už R. A. Dvorský nedožil. Äeskoslovenský Mr. Swing odeÅ¡el z tohoto svÄta pÅed 55 lety, 2. srpna 1966. PohÅben je na lesnÃm hÅbitovÄ ve svém rodném DvoÅe Králové nad Labem.