Hey, Mr. Swing!

23. července 2021 | stories

Jeho vždy pečlivě dozadu sčesané vlasy, upravený knírek, dokonale padnoucí oblek, trochu zasněný pohled, a především podmanivý hlas se staly hudebním symbolem první republiky. Stačí jen připomenout: Děkuji, bylo to krásné, Cikánka, Hm, hm (ach ty jsi úžasná), Táboráku plápolej nebo Jen se s písničkou smát a ten pocit, že jste se ocitli bezmála sto let nazpět, je tu. Bez jeho přítomnosti se neobešel nejeden film té doby a se svým orchestrem byl ozdobou řady nejlepších podniků. Rodák ze Dvora Králové nad Labem R. A. Dvorský odešel ze světa, kde zanechal spoustu dodnes hraných melodií, do hudebního nebe právě před 55 lety.

V královédvorské rodině Antonínových se 24. března 1899 narodil chlapec Rudolf. V rodném městě, na jehož počest si Rudolf Antonín začne později říkat Rudolf Antonín (tedy R. A.) Dvorský, vystudoval štíhlý mladík nejprve obchodní školu, ale hned poté, v roce 1919 se přestěhoval do Prahy. Už během středoškolských studií se u něho stačil projevit nesporný hudební talent, první skladby začal psát v 16 letech a byli to ostatně právě ochotníci ze Dvora Králové, kteří na něj upozornili Eduarda Basse. Ten na jejich přímluvu dal R. A. Dvorskému šanci v kabaretu Červená sedma. A nelitoval.

HVĚZDA PADÁ VZHŮRU

V kabaretech Jiřího Červeného a Karla Hašlera dvacátník Dvorský na prahu dvacátých let zářil stále jasněji, až v roce 1924 založil vlastní orchestr The Melody Makers, který se stal součástí koloritu nočních podniků tehdejší Prahy. Pět let nato vznikají Melody Boys, kteří se mají později stát nejslavnějším tanečním orchestrem meziválečného Československa. Z nočních barů a kabaretů se spolu se svým zakladatelem a hlavní tváří R. A. Dvorským přesouvají do luxusních hotelů a noblesních kaváren našeho hlavního města, v létě pak na vyhlášené kolonády lázeňských měst. Výjimkou nejsou ani zahraniční angažmá. Svůj organizační talent zúročuje nejen při vedení vlastního orchestru, ale zakládá i své hudební vydavatelství, pro které se mu podaří získat další prvotřídní hvězdy té doby: Voskovce, Wericha a Ježka.

HVÄšZDA MEZI HVÄšZDAMI

Zpíval k jejich dobrodružstvím – OldÅ™ichu Novému jako legendárnímu Kristiánovi, Vlastovi Burianovi v komedii U pokladny stál, ale i Zdence Sulanové ve filmu Madla zpívá EvropÄ›. Vůbec poprvé se na plátnÄ› objevil jako zpívající listonoÅ¡ ve snímku On a jeho sestra, v nÄ›mž zářil Vlasta Burian po boku Anny Ondrákové. Valnou vÄ›tÅ¡inu snímků, z nichž R. A. Dvorský zvládl bÄ›hem tÅ™icátých let natočit více než dvÄ› desítky, vÅ¡ak nemilosrdné síto času v pamÄ›ti kinematografie neuchovalo a nechalo je zmizet mezi ostatními filmy té doby, jejichž kvalita byla Å™eknÄ›me promÄ›nlivá. To se týkalo i filmu Krb bez ohnÄ›, kde Dvorský ztvárnil hlavní roli. Byl to ten případ, kdy propadli jak herec, tak i film jako takový.

HVĚZDA CHMURNÉHO NEBE

R. A. Dvorský se stal hvÄ›zdou první kategorie, po níž šílely snad vÅ¡echny ženy té doby – pÅ™ipomeňme alespoň románek s Adinou Mandlovou, tehdejší královnou filmového svÄ›ta. Skoro by se zdálo, že život zpÄ›váka a skladatele, jehož hvÄ›zda vylétla z východočeského mÄ›stečka až na stříbrná plátna a nejpÅ™ednÄ›jší československé scény, bude podobný nÄ›které z filmových selanek té doby. Ale historie v srdci Evropy mÄ›la jít jinou cestou a s ní i lidské osudy. Píše se konec tÅ™icátých let a atmosféra v EvropÄ› povážlivÄ› houstne. V Praze se začíná Å¡eptat, že bude válka. Hudba swingujících orchestrů ten Å¡epot sice pořád jeÅ¡tÄ› pÅ™ehluÅ¡uje a v plyÅ¡ových kÅ™eslech luxusních podniků se u sklenky na chmurnou atmosféru dá zapomenout, alespoň jen pro ten dneÅ¡ní den, ale události nabírají spád. Z ÄŒeskoslovenska se Å¡krtem pera stává Protektorát ÄŒechy a Morava pod nadvládou nacistického NÄ›mecka. Smutný osud je pÅ™ipraven nejen pro národ jako takový, ale i pro kulturu – jazzovou a swingovou hudbu nevyjímaje. „Jak je známo, jediný příspÄ›vek Spojených států ke svÄ›tovému kulturnímu dÄ›dictví pÅ™edstavuje pouze zjazzovaná černoÅ¡ská hudba, která vlastnÄ› vůbec nestojí za pozornost,“ píše říšský ministr propagandy Josef Goebbels. R. A. Dvorský se s dobou potýkal, jak to jen Å¡lo, tÅ™eba koncertováním v továrních halách. PÅ™i jednom takovém vystoupení v roce 1944 silnÄ› nachladl, což fatálnÄ› zhorÅ¡ilo jeho zdravotní stav a pÅ™ivolalo zpÄ›t tuberkulózu, z níž se už jednou vyléčil. Dokázal to i podruhé, tentokrát to trvalo dva roky.

HVĚZDOU NAVŽDY

Poúnorový vývoj přinesl spolu s utahováním šroubů i strojenou radost a mnohdy i slavnosti se zpěvem, ovšem elegance, lesk mikrofonů a swingové tóny se při tom nevyžadovaly. R. A. Dvorský, v té době čerstvý padesátník, se jen těžko smiřoval s novými pořádky, znárodněním svého nakladatelství a tím faktickým koncem kariéry. A vlastně se s ničím z toho nesmířil. Těžce ho zasáhlo příkré odsuzování všeho, co souviselo s první republikou, a ještě víc i smrt jediného syna Miroslava. Na pokraji sil se v roce 1950 pokusil o útěk za hranice, byl ale později zatčen a na dva roky uvězněn. Na sklonku života se ještě pokusil o návrat na podia, naposledy zazářil se skladbou Pohádka o konvalinkách, která se v roce 1967 stala nejprodávanějším gramohitem. Toho se však už R. A. Dvorský nedožil. Československý Mr. Swing odešel z tohoto světa před 55 lety, 2. srpna 1966. Pohřben je na lesním hřbitově ve svém rodném Dvoře Králové nad Labem.