TÅÃKRÃLOVÃ TRADICE
Když pomine nadÅ¡enà z živého voÅavého stromeÄku v obýváku a vystÅÃdá ho pichlavý koberec, nastává vÄtÅ¡inou leden. Äas odstrojovánÃ, zpÃvánà koled, žehnánà domu a odmÄÅovánà kolednÃků. Sundávánà ozdob bylo i rituálem. Se stromeÄkem se poté zatopilo v kamnech a jeho tepla lidé využili k uvaÅenà voÅavého Äaje nebo kávy. Koledovánà na TÅi krále je doloženo v Äechách jeÅ¡tÄ v pÅedhusitských dobách. Äasem ale témÄÅ vymizelo, udrželo se jen lokálnÄ. To se zmÄnilo po sametové revoluci, kdy se tradice vrátila v podobÄ TÅÃkrálové sbÃrky pod záštitou Charity Äeské republiky.
V Äechách je obvyklé, že koledovat chodà chlapci, na MoravÄ chodÃvali dospÄlà muži, v souÄasnosti se zvyky lišà regionálnÄ. V katolických zemÃch obcházel domy knÄz i s ministranty, uÄitelem a žáky. KnÄz mÄl za úkol vyhnat zlé duchy z domovů a požehnat domům i tÄm, co ho obývajÃ, a to vykuÅovánÃm kadidlem. Kropil svÄtnice svÄcenou vodou, které si lidé velmi vážili. Tvrdà se, že odhánà vÅ¡echny zlé duchy a trvá sedm let, než se zkazÃ. DÄti zpÃvaly koledy a pÅehrávaly krátké scény ze života JežÃÅ¡e Krista a pÅÃchodu TÅà králů. Koleda byla posvátným rituálem, který mÄl ochránit majitele domů od neÅ¡tÄstà i nemoci. Koledovánà pÅetrvalo dodnes, kdy se na koledu vydávajà zejména dÄti v maskách, kterou tvoÅà bÃlá koÅ¡ile pÅevázaná provazem, Äervený šátek a papÃrová koruna zdobená zlatým nebo stÅÃbrným papÃrem. Po koledÄ napsaly posvÄcenou kÅÃdou na dveÅe nebo na okno velká pÃsmena K + M + B (C + M + B) a rok. Jedná se o poÄáteÄnà pÃsmena proneseného požehnánà Christus mansionem bendictat – aÅ¥ Kristus požehná tomuto pÅÃbytku po celý rok. Jelikož ale latinÄ málokdo rozumÄl, pÅipisovala se zkratka prvnÃm pÃsmenům jmen králů - KaÅ¡par, Melichar a Baltazar. A tak se zrodila legenda, která se vyprávà dodnes.
NÄkteré výklady vidà v trojici králů původnà tÅi lidské rasy vzeÅ¡lé ze synů Noaha, tÅi kontinenty starého svÄta, symbol tÅà svÄtských Åádů (knÄžÃ, váleÄnÃků a pracujÃcÃch). Vyprávà se také, že tÅi králové symbolizujà obdobà lidského života. Prvnà je mladý chlapec, druhý muž a tÅetà staÅec. Nebo že symbolizujà tÅi podoby Äasu (minulost, pÅÃtomnost a budoucnost).
ZajÃmavé je, že TÅi krále bychom v PÃsmu hledali marnÄ. V evangeliu sv. MatouÅ¡e se doÄteme, že se právÄ narozenému JežÃÅ¡kovi pÅiÅ¡li poklonit mudrci z východu, patrnÄ astrologové a knÄžà z Persie, a pÅinesli mu vzácné dary – myrhu, kadidlo a zlato. Zlato pÅedstavovalo královskou důstojnost, kadidlo jeho božstvÃ, myrha je symbolem JežÃÅ¡ova lidstvÃ, a tedy i smrti. ÅÃká se, že uvidÄli na východnà obloze záÅivou hvÄzdu, betlémskou hvÄzdu, a rozhodli se ji následovat v domnÄnÃ, že jim ukáže cestu k novému židovskému králi.
Kolik jich bylo a jak se jmenovali, se nedozvÃme. Uvádà se poÄet od dvou do dvanácti. Äasem se poÄet mudrců ustálil na tÅech, zÅejmÄ podle poÄtu darů, které pÅinesli. A až ve stÅedovÄku, ve 14. stoletÃ, se objevily prvnà informace, že byli tÅi a jmenovali se KaÅ¡par, Melichar a Baltazar. Tvrdà to vÅ¡ak pouze tradice západnà cÃrkve, kde nalezneme jednoho z nich vyobrazeného jako Äernocha. Tradice a historie oslav TÅà králů je opÅedena Åadou legend, domnÄnek a nejasnostÃ, ale jisté je, že byli prvnÃmi pohany, kteÅà se stali kÅesÅ¥any.
SVÃTEK SVÄTEL NEBOLI SVATVEÄER SVÃÄEK
VeÄer pÅed svátkem TÅà králů bylo zvykem svÄtit vodu, které se ÅÃkalo „voda tÅÃkrálová“. Samotný veÄer býval nazýván „svatveÄer svÃÄek“ nebo také „den svÄtel“, „svátek svÄtel“. Lidé v tuto dobu vÄÅ¡tili svou budoucnost a zjišťovali, co je Äeká. PouÅ¡tÄli svÃÄky v oÅechových skoÅápkách se svÃÄkou (podobnÄ jako o VánocÃch), lili olovo nebo vÄÅ¡tili ze sedmi hrneÄků. DÃvky se zase na tento svátek jeÅ¡tÄ pÅed svÃtánÃm omývaly snÄhem, což jim mÄlo zajistit krásnou a bÄlostnou pleÅ¥. PovÃdalo se také, že pokud je noc pÅed svátkem TÅà králů hvÄzdná, narodà se na jaÅe beránci, býci, kozlÃci a chlapci.
Jak se vÄÅ¡tilo ze sedmi hrneÄků? Pod sedm hrnků schovejte 7 pÅedmÄtů: minci, prsten, malý hÅebÃnek, kus látky, figurku, kousek chleba a uhlÃ. UdÄlejte to tak, aby vás nikdo nevidÄl. HrneÄky zamÃchejte. Každý z rodiny nebo pÅátel si vybere jeden hrneÄek a podle pÅedmÄtu ukrytého pod hrneÄkem může usoudit, co ho v pÅÃÅ¡tÃm roce Äeká: mince znamená bohatstvÃ, prsten svatbu, hÅeben znaÄà nedostatek, látka cestovánÃ, figurka narozenà dÃtÄte, chleba naopak dostatek a hojnost vÅ¡eho a uhlà problémy se zdravÃm.
NA TÅI KRÃLE MRZNE STÃLE
S koncem Vánoc zima nekonÄÃ, ba naopak. Letos můžete oslnit rodinu informacemi o TÅech králÃch, o zvycÃch, které pÅetrvaly a dodržujeme je dodnes, ale i o tradicÃch vÄÅ¡tÄnÃ, které vám mohou ozvláštnit veÄer. PÅÃjemnou zimu!