Å kolu jste konÄila jako zootechniÄka. Jak se to stalo, že se dnes mÃsto zvÃÅatům vÄnujete dekoracÃm?
Už jako dÃtÄ jsem byla hodnÄ kreativnÃ, odjakživa jsem milovala dotek látky. A tak jsem si hodnÄ vÄcà sama Å¡ila, upravovala a tvoÅila. Jak už to tak ale v životÄ bývá, nakonec mÄ okolnosti zavály úplnÄ jinam. VÄÅÃm, že co se má stát, se stane, a tak mÄ osud nakonec zase vrátil na tu „kreativnà kolej“. Sice až v pomÄrnÄ zralém vÄku a dost drsným způsobem, ale asi to tak mÄlo být.
Co tÃm máte na mysli?
Smetla mÄ tÄžká autoimunitnà nemoc. Nemohla jsem skoro chodit a hlava zaÄala panikaÅit. Najednou jsem potÅebovala nÄco dÄlat, tvoÅit a jÃt úplnÄ jiným smÄrem. PÅemýšlela jsem, co můžu dÄlat vsedÄ, a tak jsem si udÄlala rekvalifikaÄnà kurz a skoro patnáct let dÄlala nehty. Postupem let, jak Å¡la medicÃna dopÅedu, jsem se dostala do tÄch nejlepÅ¡Ãch rukou lékaÅů v Praze, a dÃky pravidelné léÄbÄ, kterou podstupuji dodnes, jsem se vrátila do skoro normálnÃho života.
Jak na tu dobu vzpomÃnáte?
Bylo to tÄžké obdobÃ, ale zaÅekla jsem se, že to nevzdám. Nenà dobré se litovat, naopak je potÅeba najÃt cestu, mÃt důvod, proÄ každé ráno otevÅÃt oÄi. Když se můj stav zaÄal zlepÅ¡ovat a já koneÄnÄ mohla zahodit berle nebo si sama vyÄistit zuby, zažÃvala jsem pocity euforie. S blÞÃcÃm se veÄerem a spánkem ale pÅicházel hrozný strach, protože když jsem se po celém dni zastavila a usnula, rannà vstávánà se rovnalo hororu. Než jsem se rozhýbala, musela jsem pÅekonávat velkou bolest. Obdivuju vÅ¡echny lidi, kteÅà s nà žijà každý den. Jsem ráda, že jsem mÄla to Å¡tÄstà a dostala tu nejlepšà péÄi, která mÄ zase z velké Äásti vrátila „do sedla“ a že mám dva strážné andÄly – babiÄku a sestrou, kteÅà nade mnou držà ochrannou ruku.
Dnes jste v regionu známá interiérová dekoratérka. Jaká cesta vedla od nehtové stylistky k této profesi?
Tahle kapitola se zaÄala psát až po mém rozvodu. Když jsem potkala svého souÄasného muže, dohodli jsme se, že jeho podnikánà posuneme a založili jsme spoleÄnou firmu. Specializujeme se na dodánà a montáž oken i stÃnicà techniky. Posadil mÄ nejdÅÃve za stůl a svÄÅil mi administrativu. Celé dny jsem vyplÅovala papÃry, vystavovala faktury, hlÃdala smlouvy a veÅ¡keré finance, což mÄ hroznÄ nebavà a jeÅ¡tÄ vÃc ubÃjÃ. NechtÄla jsem vÅ¡ak z firmy odejÃt, prosperovala, a tak jsme mohli na moji původnà práci pÅijmout zamÄstnance. Já zaÄala hledat způsob, jak propojit svoji kreativnà stránku s ryze technickou povahou práce mého manžela. Nakonec mi to doÅ¡lo – budu oblékat okna! Do záclon a závÄsů. ZaÄala jsem se v této oblasti vzdÄlávat, jezdit po veletrzÃch a hledat dodavatele. Jsem moc vdÄÄná, že mi manžel dal prostor a pÅÃležitost se v tomto realizovat, bez jeho podpory by to neÅ¡lo. Brzy jsem zjistila, že klienti si nevÄdà rady i se zbytkem interiéru, a tak jsem svoje služby postupnÄ rozÅ¡iÅovala.
Takže jste se pÅeladila spÃÅ¡ do bytové designérky.
CÃtÃm se ÄistÄ jako dekoratér. Designér vám interiér vymyslà a navrhne, kde co bude stát a jak to bude fungovat. Já naopak tvoÅÃm pocit domova a v tÄch technicky Å¡piÄkových a designovÄ ohromujÃcÃch domech a bytech dÄlám útulno. HodnÄ klientů za mnou chodÃ, že majà sice krásný dům Äi byt, který je stál obrovské penÃze, ale necÃtà se v nÄm dobÅe. A tak se do nÄj zoufale snažà dostat život a ve velkém nakupujà vÄtÅ¡inou kvÄtiny. Po pár týdnech zjišťujÃ, že nemajà Äas se o nÄ starat, a že se jim za vÅ¡emi tÄmi modernÃmi trojskly ani tolik nedaÅÃ. PÅitom mnohdy staÄà tak málo – pÅidat textil, naaranžovat sezónnà dekorace. Åada lidà v nich vidà lapaÄe prachu, ale právÄ ty paradoxnÄ dÄlajà domov domovem. Vždycky to tak bylo, staÄà si udÄlat výlet do skanzenu na Veselém kopci a uvidÃte, že to tak mÄli i naÅ¡i pÅedci. Nejlepšà zpÄtnou vazbu mi v tomto dávajà sami klienti, kteÅà vÄtÅ¡inou napoprvé kroutà hlavou, co jsem jim to navezla do bytu, ale jakmile jednotlivé dekorace naaranžuji a odjedu, volajÃ, že už si to neumà pÅedstavit bez nich.
Existuje tedy nÄjaká univerzálnà rada s ÄÃm doma zaÄÃt, když cÃtÃme, že by to chtÄlo zmÄnu, ale do velké rekonstrukce se nám nechce nebo za ni nechceme utrácet?
Nejjednoduššà je vždycky vymÄnit textil – jen závÄsy nebo polÅ¡táÅky udÄlajà moc. A to jak z pohledu barev, které nás nesmÃrnÄ ovlivÅujÃ, tak z pohledu akustiky. Pokud máte doma ozvÄnu, nejste doma ale v nádražnà hale, kde se vÅ¡e rozléhá. NavÃc to nenà tak nákladná záležitost, aby si je ÄlovÄk nemohl dovolit mÄnit sezónnÄ. MinimálnÄ dvakrát za rok si náš domov zasloužà promÄnu – na Vánoce a na jaÅe. Na svátky se rádi obklopujeme typickými barvami, motivy a na dotek pÅÃjemnými materiály, které v nás evokujà teplo - jako je velvet, plyÅ¡ nebo kožeÅ¡ina. S pÅÃchodem nového roku ta sváteÄnà atmosféra tÄžkne a potÅebujeme Äerstvý nádech, svÄtlé barvy, svÄžà dekorace. Interiér je hodnÄ o pocitech a je to tak úplnÄ v poÅádku.
Když už jste zmÃnila Vánoce, jacà jsou ÄeÅ¡i v jejich dekorovánÃ? KonzervativnÃ, nebo naopak rádi experimentujÃ?
ÄeÅ¡i obecnÄ majà rádi minimalismus, a dÃky velkým ÅetÄzcům hodnÄ tÃhnou ke Skandinávii. Nic proti tomu, ale nenà to úplnÄ můj styl. Mám ráda modernà dekorace s nádechem glamouru a pÅesnÄ takové dekorace i nejÄastÄji tvoÅÃm. Co se Vánoc týÄe, tak jsou to pÅesnÄ takové, které znáte z filmu Sám doma. VÅ¡echny ty koulemi, kvÄtinami a maÅ¡lemi obsypané vánoÄnà stromeÄky symbolizujÃcà nekoneÄnou hojnost. Za roky své praxe jsem vypozorovala, že ÄeÅ¡i obvykle strojà tÅi typy stromeÄků, osobnÄ jsem si je pojmenovala jako „disco“ stromeÄky, venkovské a právÄ ty „moje“ modernÃ. „Disco“ stromeÄky, co hrajà vÅ¡emi barvami a figurkami, které si pamatujete jeÅ¡tÄ z dÄtstvÃ, nÄkdo vám je daroval nebo je dÄdÃte v rodinÄ po generace a bez nich prostÄ nejsou svátky. Ty venkovské se hodà tÅeba právÄ do skandinávského stylu. Jsou velmi oblÃbené, ale do modernÃho interiéru se málokdy hodÃ. Když pak pÅijdu do nÄjakého supermodernÃho domu a v hale mÄ pÅivÃtá právÄ venkovský stromeÄek, je to podobný výjev, jako kdyby si v satelitnÃm mÄsteÄku nÄkdo najednou postavil roubenku.