Dalšà závodnà meta je ve vaÅ¡em pÅÃpadÄ prostÄ jasná. ZaútoÄÃte na ni letos v kvÄtnu, kdy se v HoÅicÃch pojede už 59. roÄnÃk „zatáÄek“?
RozhodnÄ nechci na startovnÃm poli chybÄt. Jedenácté vÃtÄzstvà je poÅád ve hÅe. MÄl jsem na to už loni, ale moc jsem taktizoval, a to se mi nevyplatilo.
Naposledy jste si v HoÅicÃch vyhrál v roce 2019 a vyrovnal tak rekord okruhu. CÃtil jste zadostiuÄinÄnÃ?
UpÅÃmnÄ bych potÅeboval vyhrát aspoÅ jeÅ¡tÄ jednou, abych ho pÅekonal. Pak se možná zadostiuÄinÄnà dostavÃ, nevÃm. Po tom poslednÃm vÃtÄzstvà jsem cÃtil spÃÅ¡ úlevu. Byl jsem rád, že se to povedlo, protože spoustu lidà se mÄ na to dokola ptalo a hecovalo mÄ. PůvodnÄ jsem si pÅedstavoval, že vyhraju vÃckrát, abych nastavil vyššà laÅ¥ku, ale tak jednoduché to nenÃ. ÄlovÄk musà mÃt Å¡tÄstÃ, aby vÅ¡echno vyÅ¡lo. Nemůžu ÅÃct, že bych nÄkdy zažil klidné HoÅice, aÅ¥ už z pohledu dokonale fungujÃcà techniky nebo ideálnÃho poÄasÃ. Desetkrát to ale klaplo perfektnÄ – aÄkoli naposledy jsem hned v úvodu vyfasoval 20 sekund penalizaci za pÅedÄasný start. NaÅ¡tÄstà jsem tÃm nechtÄnÄ zblbnul půlku startovnÃho pole, takže ji hodnÄ kluků dostalo taky. (smÃch)
Jak se vůbec rodák z TÅebihoÅ¡ti dostane k motoracingu?
JednoduÅ¡e, můj táta závodil. Když se kolem nÄÄeho motáte odmala, zákonitÄ se vám to dostane pod kůži. Prvnà malou motorku mi táta postavil, když mi bylo asi pÄt. Pak jsem chvÃli jezdil motokáry, ale táhlo mÄ to spÃÅ¡ k tÄm motorkám. Tak jsem kolem nich poÅád blbnul, až jsme se doma jednoho veÄera dohodli, že zkusÃm prvnà závod. To mi bylo 14 let. PÅes noc jsme dali do kupy naÅ¡i padesátku Simsona a ráno vyrazili na start do Äeských BudÄjovic. MÄl jsem tenisky, tátovu kombinézu, lyžaÅský rukavice a naÅ¡eho staÅiÄkýho veterána. Dojel jsem ale senzaÄnÄ na Ätvrtém mÃstÄ, i když jsem bÄhem závodu dvakrát upadl. (smÃch) Záhy na to jsem pÅesedlal na motorky tÅÃdy 125 ccm a od té doby jsem závodit nepÅestal.
Pády se vám ale nevyhýbaly ani pak. V prvnÃm závodÄ v HoÅicÃch jste skonÄil s otÅesem mozku, v Dymokurech jste si zase oÅ¡klivÄ poranil páteÅ.
Pravda, prvnà HoÅice byly docela drsný. Táta mÄ tehdy sbÃral v lese a tÅi dny jsem strávil v nemocnici. Oproti průšvihu v Dymokurech to ale nic nebylo. Rozdrtil jsem si tam Ätvrtý obratel, pÅi pádu mÄ trefila vlastnà motorka. Hned jsem vÄdÄl, že je zle. Na pár vteÅin jsem necÃtil tÄlo, pak jen brnÄnà nohou a rukou. Pamatuju si pÅitom úplnÄ vÅ¡echno, jakoby se Äas v tu chvÃli straÅ¡nÄ zpomalil. Celé se to sebÄhlo bÄhem pár vteÅin, ale mnÄ to pÅipadalo jako vÄÄnost.
A ani to vás v dalÅ¡Ãch závodech nezviklalo?
Už ve Å¡pitále jsem prohlaÅ¡oval, že už na to do smrti nevlezu. Pak mÄ to trochu pustilo, protože motorek jako takových jsem se ale vzdát nechtÄl. ChvÃli jsem uvažoval, že zkusÃm motokros. Když jsem to ale prohlásil doma, pÅÃtelkynÄ mi to rychle vysvÄtlila. (smÃch) Taky závodà a rovnou mi Åekla, že jestli chci pÅesedlat, bude lepÅ¡Ã, kdy toho radÅ¡i nechám úplnÄ. TÃm mÄ samozÅejmÄ nahlodala a dalšà rok už jsem na tom zase sedÄl. Sice mám v páteÅi kus kovu, ale jinak jsem dÃkybohu bez následků.
Police máte za vÃc než Ätvrtstoletà závodÄnà plné pohárů a zlatých vÄnců. Které trofeje si cenÃte nejvÃc?
NejvÃc jsou pro mÄ vÅ¡echny HoÅice. Podle mého je to nejkrásnÄjšà závodnà okruh ze vÅ¡ech. Technicky nároÄný, plný až straÅ¡idelných úseků. TÅeba zatáÄka u KÅÞku, když ji jedete naplno, témÄÅ tam s motorkou skoÄÃte. Z toho se vám tak zatajà dech a zároveÅ je vám tak straÅ¡nÄ Å¡patnÄ, že teprve v tu chvÃli zjistÃte, jak úžasný to vlastnÄ je. ÄlovÄk by Åekl, že už budu mÃt po tÄch letech rozum, ale u nás závodnÃků je to prostÄ marný.
Nejenže závodÃte, ale vlastnÃte i motoservis. Ve své dÃlnÄ ve Verdeku vám parkujà desÃtky motorek. Nelezou vám už nÄkdy krkem?
To vÃte, že obÄas jo. Mám je moc rád, ale nÄkdy je toho zkrátka moc. Na rozdÃl od své pÅÃtelkynÄ nemám ani vlastnà silniÄnà motorku. Pozoruju na sobÄ, že jsem si bÄhem let vypÄstoval urÄitou „závodnà diagnózu“. Nedokážu se jet jen tak projet. Jakmile sednu na motorku, závodÃm. VÄkem se to asi trochu lepÅ¡Ã, poÅád ale chci jet do plnejch a zjistit, co v nà je. PoÅÃdil jsem si aspoÅ jednu motokrosovou, ale stejnÄ jsem se do toho úplnÄ nedostal. Jet lesem, vyjet si kopec, koukat kolem sebe – to nenà pro mÄ. PotÅebuju adrenalin.